Anglie
Anglie je země, která tvoří střední a jížní část Velké Británie a mimo to zahrnuje také stovky menších ostrovů jako je např. ostrov Wight či Scilly. Na severu sdílí hranice se Skotskem, na západu s Wales, na severozápadu poté s Irským mořem, na jihozápadu s mořem Keltickým a na východu se Severním mořem. Na jihu se nachází Lamanšský průliv, jenž oděluje ostrov Velké Británie s kontinentální Evropou.
Území, které je momentálně pojmenované Anglie, bylo prvně obydleno současným člověkem během období mladého paleolitu, avšak jméno převzalo od Anglů – jednoho z germánských kmenů, který se zde usadil v průběhu 5. a 6. století. Původně rozdělená Anglie se sjednotila v roce 927 n.l. a v období zámořských objevů, jež počaly v 15. století, měla významný vliv na celý svět zejména co se kultury a soudnictví týče. Anglický jazyk, anglikánská církev a anglické právo – jež je základem zvykového práva v mnoha dalších státech – se vyvinuly právě v Anglii a její parlamentní systém vlady byl široce osvojen dalšími národy. Průmyslová revoluce, která vypukla v 18. století, učinila z Anglie světově první industrializovaný národ. Anglická královská společnost (Enlgand's Royal Society) položila základy moderní experimentální vědě.
Anglickou krajinu tvoří zejména malé kopce a roviny a to zejména ve střední a jížní části Anglie, avšak na severu (např. Lake Districts, Pennines a Yorkshire Dales) a na jihozápadu (např. Dartmoor či Costwolds) jsou k nalezení také vysočiny. Londýn, hlavní město Anglie, tvoří největší metropolitní oblast ve Spojeném Království a je také zároveň nejrozlehlejší městkou oblastí v Evropské Unii. Anglická populace dosahuje okolo 51 miliónů, což představuje cca 84% populace Spojeného Království a je vysoce soutředěná v Londýnu, jížní Anglii a městských aglomerací jako je střed Anglie, severozápad, severovýchod a Yorkshire.
Anglické království (Kingdom of England), jež po roce 1284 zahrnovalo také Wales, bylo nezávislým státem až do 1. května 1707, kdy se sjednotilo se Skotským královstvím (Kingdom of Scotland) a společně vytvořily Království Velké Británie (Kingdom of Great Britain). Království Velké Británie se v roce 1800 spojilo s Irskem a vytvořilo Spojené království Velké Británie a Irska. Spojené království Velké Británie a Severního Irska, tak jak jej známe dnes, vzniklo v roce 1927.
|
Moto: Dieu et mon droit (French) |
|
|
"God and my right" – Bůh a a mé právo |
|
| Hlavní město (a největší město) | Londýn (51°30′N 0°7′W) |
| Oficiální jazyk | Angličtina |
| Uznaný regionální jazyk | Kornština |
| Etnické skupiny (2007 ) | 88.2% Běloši |
| 5.7% Jihoasijci | |
| 2.8% Černošu | |
| 1.7% Míšenci | |
| 0.8% Číňané | |
| 0.7% Ostatní | |
| Panovník | Alžběta II. (Elizabeth II) |
| Předseda vlády | David Cameron |
| Legislatura | Parliament of the United Kingdom |
| Rozloha | 130,395 km2 |
| Populace | 51,446,00 (odhad 2008) |
| 49138831 (sčítání lidu 2001) | |
| Hustota zalidnění | 395/km2 |
| Měna | Libra Šterlinků (£) (GBP) |
| Časové pásmo | UTC / GMT |
| Léto: UTC +1 (BST) | |
| Řízení | Vlevo |
| Národní květina | Růže (červená, bílá) |
| Světec | Svatý Jiří |
| Hymna | žádná oficiální |
Původ slova
Jméno England je odvozeno od slova Engla land, což ve staré angličtině (anglosaštině) znamenalo „land of the Angles" = země Anglů. Anglové byli jedni z germánských kmenů, kteří se ve Velké Británii usídlili na počátku středověku. Podle Oxfordského anglického slovníku se první užití „England" vztahovalo k jížní části ostrova Velké Británie a to v roce 897. Moderní spelování pak bylo užito v roce 1538.
První dosvědčené užití jména se objevilo v 1. století v díle Tacituse zvané Germania, kde užil latinský termín „Anglii".
Etymologie samotného slova představuje pro odborníky rozepři. Jeden z návrhů byl, že se slovo odvozuje od tvaru poloostrova Angeln v Baltském moři, odkud anglové do Anglie přišli. Poloostrov má totiž „angular" tvar (=hranatý).
Proč je tento termín pojmenován po kmenu, který nedosahuje takového významu jako kmeny ostatní (např. Saxons = Sasové) není známo, avšak předpokládá se, že půjde o zvyk, kdy osoby germánského původu byli v Británii pojmenováváni „Angli Saxones".
Alternativním jménem pro Anglii je „Albion". Jméno Albion se původně vztahovalo k celému ostrovu Velké Británie. Nejstarší záznam o tomto jménu se objevil v díle Aristotela: „Za pilíři Herkulesa je oceán, který obíhá kolem země. V něm jsou dva velké ostrovy nazvané „Britannia"; těmi jsou „Albion" a „lerne". Název Albion má dva možné původy. Jeden se odvazuje z latinského „albus", což znamená „bílý" – jež se vztahuje k bílým útesům v Doveru. Tyto útesy představují první věc, kterou lze v Británii spatřit z evropského kontinentu. Druhým možným původem je fráze v Massaliote Periplus – „island of the Albiones". Nyní má termín Albion převážně poetický nádech.
Další romantický název pro Anglii představuje jméno „Loegria". Ten má spojitost s velšským jménem pro Anglii – Lgoegr, jež se proslavilo užitím v legendě o Arturovi.
Hospodářství
S průměrným HDP 22 907 liber (2009) na osobu se anglické hospodářství řadí mezi jedno z největších na světě a může se pyšnit pokročilou infrastrukturou sociálního zabezpečení. Oficiální měnou je libra šterlinků s kódem GBP. Značka pro libru je £ a udává se před sumu.
Ekonomie Anglie tvoří nejvyšší část ekonomie Velké Británie, jež se ve světě řadí na 18. místo nejvyššího HDP PPP na osobu. Anglie je čelní přestavitel v chemickém a farmaceutickém průmyslu a taktéž v klíčkovém technickém průmyslu – zejména co se týče vzdušného a kosmického prostoru, zbraní a manufaktury softwaru. Finančním centrem Anglie je Londýn – 100 z 500 největších evropských společností sídlí v Londýně. Londýn také představuje největší finanční centrum v Evropě i ve světě (2009).
Bank of England, založená v roce 1694 skotským bankéřem Williamem Patersonem, je největší bankou Velké Británie a představuje monopol pro tisknutí bankovek v Anglii a Walesu. Zároveň také zodpovídá za monetární politiku země.
Anglie je vysoce industrializovanou zemí, ačkoliv od roku 1970 byl zaznamenán pokles tradičního těžkého a výrobního průmyslu. Významnou částí půmyslu se stal turismus lákající do Anglie milióny návštěvníků ročně. Nejvyšší část exportu tvoří farmaceutika, automobily, surová ropa a nafta, motory do letadel a alkoholické nápoje. Zemědělství je intenzivní a vysoce mechanizované. Dvě třetiny produkce je zaměřeno na živočišnou výrobu, zbývající poté na výrobu zemědělskou.
Infrastruktura
Vládní orgán zodpovídající za dopravu v Anglii je Department for Transport.
V Anglii se vyskytuje několik dálnic, přičemž jeden z hlavních tahů představuje dálnice A1 Great North Road vedoucí z Londýna do Newcastlu. Nejdelší dálnicí v Anglii je M6 sahající z Rugby k anglicko-skotským hranicícm. Další hlavní silnice představují M1 Londýn-Leeds, M25, jež obklopuje Londýn, M6O obepínající Manchaster a East Yorkshire a M5 Birmingham-Bristol.
Meziměstské cestování autobusem je běžnou praxí – největší společnosti zahrnují National Express, Arriva a Go-Ahead Group. Červené dvouposchoďové autobusy v Londýnu (double-decker buses) se staly symbolem Anglie. Země má dvě vysokorychlostní tratě - London Underground (v Londýnu) a Tyne and Wear Metro (v Newcastle). Běžné jsou také tramvajové sítě – např. Blackppol, Manchaster Metrolink, Sheffield Supertram a Middland Metro.
Železniční doprava v Anglii je nejstarší ve světě – datující se k roku 1825. Británie má 16 116 dlouhou železniční síť, z čehož většina leží právě v Anglii a podmořská železniční trať dokončená v roce 1994 (tzv. Channel Tunnel) ji spojuje také s Francií a Británií.
Anglie má rozsáhlou vnitrostátní a mezinárodní leteckou síť. Největším letištěm je London Heathrow Airport, které, co se týče počtu pasažérů, tvoří nejhektičtější v Evropě, a jedno z nejvíce rušnějších na světě. Dalšími velkými letišti jsou např. Manchaster Airport, London Stansted Airport, Luton Airport a a Birmingham International Airport.
Mořská přeprava zahrnuje cestu trajektem a to jak vnitrostátně tak mezinárodně – hojně využívané jsou např. spojení s Irskem, Belgií a Nizozemím. Nejvyužívanější řekou k vodní přepravě je Temže, na níž také leží jeden z největších bristkých přístavů – Port of Tilbury.
Orgánem, zodpovídající za nejvýznamější zdravotnický systém v Anglii, je National Health Service (NHS), který v zemi působí od 5. července 1948. NHS je financovaný převážně z daní a poskytuje většinu služeb bezplatně, ačkoliv některé služby jako je např. vyšetření optikem, zubařem, lékařské předpisy a aspekty osobní péče jsou asociovány s extra poplatky. Ministersvem zodpovědným za NHS je Department of Health vedený Secretary of State for Health, jenž zasedá ve vládě. Většina výdajů Department of Health je poskytnuto na NHS – v letech 2008-2009 to bylo 98.6 biliónů liber. Střední délka života činí 77.5 let pro muže a 81.7 let pro ženy.
Populace
S více než 51 milióny obyvateli tvoří Anglie 84% celkové populace Velké Británie. Považovali-li bychom ji za samostatnou jednotku a srovnali s ostatními státy, umístila by se velikostí populace na 4. místě v Evropské Unii a 25. místě ve světě. S hustotou obyvatelstva – 395 osob na kilometru čtverečním – tvoří po Maltě 2. nejhustěji obydlený stát v EU.
Obyvatelé Anglie jsou Britové. Genetické důkazy nasvědčují, že 75-95% Britů pochází po otcovské linii z prehistorických osadníků, jež přišli z Pyrenejského poloostrova. Ostatní pocházejí z velké části ze Skandinávie a 5% má předky anglo-saské (ačkoliv v procentuálních číslech se různí genetikové liší). Během následujících let se na vývoji kultury podílely také jiné národy.
V době sestavení knihy Domesday Book (1086) více než 90% obyvatel z dvoumiliónové anglické populace žilo na venkově. Do roku 1801 populace vzrostla na 8,3 miliónů a do roku 1901 na 30,5 miliónů. Ekonomický rozkvět na jihovýchodu Anglie přinesl migranty z ostatních částí Velké Británie. Významný příliv byl např. z Irska, kdy 24% Britů a 77% se hlásí k Irskému původu.
Ostatní migranti ze vzdálenějších původně britských kolonií přicházejí od roku 1950 . 5,3% osob žijících v Anglii imigrovalo z indického subkontinentu a to zejména Indie a Pákistánu. 2,3% populace je černošského původu – zejména z Karibiku. Významný je také podíl Číňanů a britských Číňanů. V roce 2007 22% žáků základních škol v Anglii pocházelo z etnicky minoritních rodin.
OSN přepodkládá, že se mezi rokem 2004 a 2029 populace navýší o 6 miliónů.
Klima
Anglie má mírné přímořské klima s teplotami ne vyššími než 0 °C v zimě a 32 °C v létě. Počasí je poměrně často sychravé s možností změn. Nejstudenějšími měsíci je leden a únor (únor zejména na anglických pobřežích), nejteplejším měsícem je pak červenec. Květen, červen, září a říjen jsou měsíci s nejmenším počtem dešťových srážek.
Největší vliv na anglické klima představuje blízkost k Atlantskému oceánu, severní zeměpisná šírka a oteplování vod Golfského proudu. Anglie má poměrně významnou proporci dešťových srážek, příčemž nejdeštivějším obdobím je podzim a zima –´ nejvyšší počet srážek je naměřen v Lake District. Od započetí měření dosáhla nejvyšší teplota 38.5 °C a to 10. srpna 2003 v Brogdale v Kentu a nejnižší byla naměřena −26.1 °C 10. ledna 1082 v Edgmondu v Shropshire.
Univerzity a vzdělávací instituce
Orgán způsobilý za statní vzdělání v Británii do věku 19. let se nazývá Department for Children, Schools and Families. Stejný orgán je zodpovědný za vzdělání v Anglii. Státem placené školy (jež jsou hrazeny daňovými poplatníky) navštěvuje cca 93% anglických dětí.
Děti ve věku 3-4 let mají možnost docházky do školky. Děti mezi 5 a 11 lety poté povinně navštěvují první stupeň a od 11 do 16 let druhý stupeň s možností dvouletého prodloužení o tzv. „sixth form college".
Většina škol je všeobecných (comprehensive), avšak na výběr je možnost také tzv. grammar schools, které jsou podmíněny složením „eleven plus" zkoušky.
Okolo 7,2% anglických dětí navštěvuje soukromé školy, které jsou hrazeny z privátních zdrojů. Standardy jsou monitorovány inspekcemi z Office for Standards in Education v případě státních škol a z Independent Schools Inspectorate v případě soukromých škol.
Po ukončení povinného vzdělání mohou žáci složit GSCE zkoušky, které jim umožní přístup k vyššímu vzdělání.
Na univerzitu většina studentů nastupuje kolem 18 let. Anglie má více než 90 státních univerzit, které jsou monitorovány Department for Innovation, Universities and Skills. Studenti mají obvykle nárok na studentkou půjčku. Nižší forma titulu je titul bakaláře, na který se obvykle studuje 3 roky, následován titulem magisterským, jež se studuje jeden rok. Doktorantský titul vyžaduje tři roky studia.
Anglické univerzity zahrnují jedny z nejvýšše oceněných univerzit ve světě. Univerzity of Cambridge, Imperial College London, University of Oxford a University College London se v roce 2010 umístily mezi 10 nejlépe hodnocených univerzit na světě. London School of Economics je považována za světovou špičku v sociálních vědách a to jak ve výuce, tak ve výzkumu. London Business School je poté považována za jednu z nejlepších obchodních univerzit na světě a v roce 2010 byl obor MBA na této univerzitě ohodnoceno deníkem Financial Times za nejlepší studium.
King's School, Canterbury a King's School v Rochesteru jsou nejstarší univerzity v anglicky mluvícím světem. Winchester College, Eton College, St Paul's school, Rugby school a Harrow School jsou poté věrohlasné soukromé instituce.
Zdroj: Wikipedia.com