|
Pro práci v domově důchodců či s osobami s mentálním nebo fyzickým postižením není obvykle požadována žádná kvalifikace či praxe |
Ve zkratce: Nabídka práce se staršími občany či s osobami s mentálním postižením je v Anglii spousta. Existuje nepřeberné množství agentur, které neustále přibírají nové zaměstnance a to i osoby bez praxe či příslušného vzdělání. Práce to není špatná, kolikrát i zábavná (jestliže požádáte, můžete být vysíláni pouze k osobám s lehčím mentálním postižením a vyhnout se domovům důchodců úplně) a není nejhůře placená (dá se vydělat i 120 liber za směnu)
Domov důchodců
ÚVOD
Domovů důchodců a pracovních inzerátů hledající pečovatele je v Anglii na každém rohu spousta. Požadavky na angličtinu nejsou příliš vysoké a většinou není také požadované žádné specializované vzdělání, což představuje výbornou příležitost pro cizince.
Pracovat můžete buď přes agenturu, kterých je v každém městě dostatek a neustále přibírají nové pracovníky, nebo přímo pro domov.
Poptávka po zaměstnancích se odvíjí od velikosti města. Inzeruje-li pozici větší město, uchazečů na jedno místo bývá spousta. Jestliže však pozici inzeruje vesnice vzdálená pouze 20 minut od města, stává se, že zájemce nemají ani jednoho.
Tato práce je určitě výborný „starting point" pro jakékoliv jiné zaměstnání. Představuje skvělý způsob na procvičení angličtiny, mzda je rovna či vyšší než zaměstnanců v továrně a pozice se bude vyjímat v životopise.
Jestliže vám tedy nevadí na nějakou dobu pobývat v menší vesnici, a poté, po získání praxe, si najít něco ve větším městě, určitě tuto práci vyzkoušejte. Jestliže máte trochu praxe, angličtiny a střední vzdělání s obdobným zaměřením, budete mít samozřejmě velkou šanci si najít domov ve větším městě hned na začátku.
Za zmínku také stojí pozice „live-in carer", což je pracovník, jenž v domově jak pracuje, tak bydlí. Strava a ubytování je pro něj zajištěna, odpadává tedy starost ohledně vyřizování věškerých náležitostí. Tato možnost tedy přestavuje výbornou příležitost pro osobu, která právě přijela do Británie a nemá ponětí, jak zde systém funguje.
HLEDÁNÍ VOLNÉHO MÍSTA
PRÁCE PŘES AGENTURY
Výhodou práce přes agenturu je, že většinou platí lépe, práce je flexibilní, získáte spoustu praxe za krátkou dobu a můžete odmítnou práci v domech, kde se vám nelíbí. Taktéž nemusíte spisovat životopis a podstoupit pohovor,čímž se požadavek na angličtinu naprosto eliminuje. Nevýhodou je, že si musíte platit výpis z trestního rejstříku, který vyjde na 36 liber (když jste zaměstnancem domova přímo a ne agentury, domov vám výpis zaplatí sám) a negarantují vám počet odpracovaných hodin. Budete-li mít štěstí, zaplatíte 36 liber a budou-li mít pro vás dostatek práce, tato částka se vám vrátí hned první odpracovaný den. Nebudou-li mít práci žádnou, o 36 liber příjdete. Výpis navíc není přenosný. Ovšem naopak investice 36-ti liber je i určitá výhoda – poplatek £36 spoustu lidí odradí a agentura se proto může potýkat s nedostatkem pracovníků. Záleží, na jakou agenturu natrefíte.
Já osobně měla štěstí. Pracovala jsem pro agenturu Hales Group v Norwichi a ti mně volali s nabídkami neustále. Nikdy jsem nic neodmítla, nikdy jsem si nestěžovala, takže domovy si mě vždy vyžádaly zpět. Byla období, v kterých byl práce nedostatek, ovšem to se naopak vykompenzovalo, když práce bylo více. Podrobněji se o mé vlastní zkušenosti zmiňuji v článku níže.
Agentury v Anglii naleznete na www.yell.com po zadání „nursing agency" nebo „care agency".
PRÁCE PŘÍMO PRO DOMOV
1. Nahlédněte do inzerátů na stránkách inzerující práce zde.Zadejte klíčové slovo „residential home" či „nursing home" nebo „carer" (pečovatel), případně „live-in carer", „night carer", „carer assistant", „careworker" apod.
2. Vygooglujte si „residential home" nebo „nursing home" v oblasti, kterou preferujete. Opiště si emailové adresy daných domovů a všem hromadně (s CC kopíí) pošlete email s životopisem. Větší domovy sídlící ve městě vám většinou odpoví, že životopisy nepřijímají, jelikož nábor probíhá vyplněním speciálního formuláře, který je ke stažení na internetu na stránkách, kde inzerují. Pakliže mají aktuálně vypsané volné místo, pošlou vám link. Co se však menších domovů na vesnici týče, ty představují velkou naději, že vám odepíšou s konkrétní nabídkou na zaměstnání.
3. Jste-li přítomni v Anglii, nalezněte všechny „residential home" a „nursing home" na www.yell.com a o práci požádejte po telefonu či se dostavte osobně.
PRÁCE V DOMÁCNOSTI
Na inzerát hledající „carer" můžete natrefit i na nástěnce v lokálním obchodě či poště, případně si tam můžete pověsit inzerát svůj. Pomoc takto hledají invalidé, kteří upřednostňují domácí péči před umístěním do domova, takže vás budou platit soukromně.
NÁPLŇ PRÁCE
Náplň práce se odvíjí od toho, zda-li pracujete přímo pro domov a nebo přes agenturu a od typu péče:
1) INSTITUALIZOVANÁ
V Anglii nalezneme tři základní typy pečovatelských domovů:
Residential Homes
jsou určeny pro osoby, které jsou do určitého stupně nezávislé na okolí, takže nevyžadují 24 hodinou péči, ovšem z důvodu zhoršující se motoriky, paměti či jiné zdravotní příčiny nemohou žít o samotě. V domově si platí za pokoj (jedno až dvoupokojový), stravu a služby. Většina se pohybuje nezávisle – klienti si dojdou na oběd do jídleny, večeři si poté připraví sami na pokoji, dle výběru mají možnost se zúčastňovat různých aktivit, případně strávit celý den u televize...
Vaše práce záleží na stupni jejich nezávislosti. Jsou např. domovy, kde vám dají rozpis klientů a rozpis hodin, kdy a který pokoj máte navštívit. Začnete tedy pokojem tím a tím a skončíte tím a tím. Každému klientovi poskytnete individuální „servis". Někomu zajdete nakoupit, s někým si jen dáte čaj, někoho pomůžete umýt, někoho vezmete ven, někomu vyměníte pleny... Cokoliv.
Jiné domovy pracují víceméně na „beeper" sytému, kdy klient, který vás potřebuje, si vás zavolá stisknutím tlačítka a vám se jeho číslo pokoje objeví na pageru. Vykonáte službu, o kterou jste požádáni.
Práce v residential systému je poměrně hezká. Přestože musíte poskytovat pomoc s určitou hygienou, dostatek času trávíte i pouhým povídáním si s klienty u čaje (a sušenek ).
Nursing Homes
Nursing Homes jsou mnohem náročnější. Jsou většinou obývány klienty, kteří potřebují 24 hodinovou komplexní péči. Určitou část tvoří i klienti, kteří jsou schopni určité nezávislosti, avšak větší část se bez vaší pomoci neobejde.
Jestliže začínáte ranní směnu, obcházíte klienty a poskytujete ranní hygienu. Tj. jestliže je potřeba, vyměníte pleny, klienta umyjete, pomůžete s oblékáním. Učešete vlasy, aplikujete parfém, podáte zuby :-) . Ustelete. Poté je čas snídaně. Buď klienty dopravíte do jídelny nebo rozneste snídani po pokojích. Pomůžete s krmením. Do oběda poskytujete péči dle potřeby – tj. měníte pleny, dáte napít, načechráváte polštáře apod. Oběd – doprava do jídelny, krmení. Odpoledne zase dle individuální potřeby. Večer – večeře, někdy koupání či umývání, převléct do pyžama, ukládání do postele. V noci pomáháte těm, kteří potřebují dopravit na toaletu.
Záleží na počtu zaměstnanců, ovšem někdy tato práce může být hodně vyčerpávající. V podstatě můžete lítat z jednoho pokoje do druhého a pouze měnit pleny a umývat půlky... Jestliže je zaměstnanců více, vyjde vám čas i na popovídání si s klienty a vychutnání si milky tea with biscuits...
Respite Home
Respite Homes jsou, co se nenáročnosti a zajímavosti práce týče, nejlepší. Jsou využívány rodinami, které pečují o svého rodiče doma, ovšem chtějí si např. odpočinou či jet na dovolenou, takže rodiče pošlou na několikadenní (např. 14-ti denní) pobyt do domova. Respite Homes obvykle přijímají pouze klienty, kteří jsou do jisté míry nezávislí, není zde tedy příliš „těžkých případů", což pro vás znamená méně práce a více možností si jen tak popovídat.
Ráno pomůžete s oblékáním případně osobní hygienou, přes den pak pouze pomáháte tam, kde je potřeba, roznesete jídlo, občas někoho třeba vykoupete. Spoustu času však můžete trávit pouhým povídáním si, což je fajn pro procvičení angličtiny.
2) DOMÁCÍ PÉČE
Domácí péče je poskytována přes agentury nebo soukromě. Jste-li zaměstnáni privátně, náplň práce záleží na daných podmínkách kokrétní rodiny. Někdo bude potřebovat komplexní péči, jiní chtějí pouze výpomoc tu a tam.
Péče přes agenturu chodí tak, že dostanete seznam klientů, které musíte v průběhu daného dne navštívit. U každého strávíte 30 min, a poté se přesunute. Někomu ohřejete pouze oběd, někomu pomůžete s hygienou, někdo nepotřebuje pomoc žádnou, někomu pouze připomenete si vzít léky... Vše se odvíjí od individuálních potřeb konkrétní osoby.
POŽADAVKY
Požadavky se různí. Některé agentury přijímají kohokoliv – nevyžadují ani praxi ani vzdělání. Sami si vás vyškolí a k tomu nabídnou bezplatné vzdělání formou NVQ in Health and Social Care (Level 2 a případně poté i Level 3).
Některé agentury však požadují min. 6-ti měsíční praxi.
Požadavky domovů se také různí. Jde-li o státní domov, většinou trvají na vzdělání ve zdravotní či sociální sféře a určité praxi. Zdali vám uznají vaše české vzdělání, to záleží na konkrétní osobě, která s vámi vede pohovor. U soukromých domovů nebo domovů někde na vesnici či mnohokrát i ve městech, nepotřebujete vzdělání ani praxi žádnou.
Pro spolupráci s některými agenturami musíte mít k dispozici auto.
Měli byste ovládat alespoň základní angličtinu, ovšem jak se zmiňuji v jiných odstavcích, mnohokrát není potřeba ani ta.
S nástupem do zaměstnání vám musí být vyřízen také výpis z trestního rejstříku (tzv. CRB check). Ten vám v případě domovů hradí zaměstnavatel, přes agenturu si jej ovšem hradíte sami (36 liber).
OPRAVDU BEROU KOHOKOLIV? ZÍSKÁNÍ PRAXE
Podám to takto. Jednu chvíli jsem si přivydělávala jako servírka v kavárně. Přišly nám tam Češky, které měly problém si anglicky objednat i čaj. Po zjištění, že to jsou Češky, jsem se jich zeptala, jakou prací se zde živí a jejich odpovědí byla práce v domově důchodců. Nevím, jak to tam zvládaly s jejich angličtinou, myslím, že nemohly rozumět ani slovo, ovšem očividně to jejich zaměstnavateli nevadilo.
Osobně jsem poté pracovala pro agenturu půl roku. V jednom domově jsem se setkala s Ukrajinkou, jejíž angličtina byla dost limitovaná a přesto byla nejoblíbenější zaměstnanec klientů. Na rozdíl od Angličanek obcházela pokoje pravidelně a tak nějak odhlada, co klienti potřebují. Tam někoho umyla, tam někomu natřepala polštář, tam udělala čaj... Poměrně často ji žádali o něco specifického jako třeba jestli by jim podala kabelku, což jednoduše ignorovala, protože tomu nerozuměla. Zdvořile se však vždy usmála, klienta pohladila a odešla. Nikdo žádné stížnosti neměl – všichni klienti věděli, že se snaží.
Co se samotných úkonů týče, nemusíte se obávat, domov či agentura si vás vyškolí sami. Většinu zvládnete zapojením selského rozumu, v mnohém vám pomůžou kolegové no a na zbytek budete vyškoleni.
Angličani (alespoň tedy na východu Anglie) jsou maximálně ochotní a nápomocní. Agentura mi poskytla třídenní školení a hned mě vypustili do terénu. Připadalo mi, že o ničem nemám ani potuchy, takže jsem se obávala, že klientům „ublížím" plus že ze mě mí noví kolegové příliš nadšeni asi nebudou – volají si agenturu, aby jim nahradili nedostatek personálu, a teď jim tam přijde někdo, kdo jim bude časem naopak plýtvat, protože jej musí zaškolit. Naopak. Všude mě vždy mile přívítali, vysvětlili co a jak, byly mi přiděleny pouze lehčí úkony no a když jsem se zoufale omlouvala, že nechápu, co dělat, usmáli se a buď to vysvětlili polopaticky od počátku, nebo to šli raději udělat sami. Pokud uvidí, že se snažíte, jste ochotní a pracovití a důvodem, proč nic neděláte, je neznalost či nedostatek praxe, nikdo vám nic vyčítat nebude.
JAKÉ SLUŽBY BUDETE POSKYTOVAT A NA CO BUDETE ŠKOLENI
Nakrmit osobu či umýt ji byste snad měli zvládnout bez školení (i když vám třeba bude řečeno, že pro umytí celého těla budete potřebovat 8 ručníků...). Nejobtížnější je pak zřejmě polohování. Budete mít spousty klientů, jejichž motorika je velice omezená, případně mají něco zlomeného apod. a tudíž se nebudou moci postavit, otočit na bok, zvednout ruce při oblékání apod. Vy tedy musíte zvolit nejvhodnější techniku, pomocí které docílíte toho, co potřebujete a to bez zranění klienta a bez větší námahy na vaše záda. S tím vším budete obeznámeni na tréninku (jak dostat někoho do vozíčku, do vany, do křesla apod.) Léky většinou neaplikujte, od toho jsou vyškolené sestry. Jednoduše řečeno – představte si, že žijete s vaším nemohoucím prarodičem no a představu, jaké úkony po vás bude v průběhu dne chtít, převeďte do domova důchodců...
ZVLÁDNETE TO?
Řekla bych, že obecnou péči o straší zvládne kdokoliv, ovšem není-li to vaše specializace, zřejmě se sami sebe ptáte, zda zvládnete poskytovat hygienu aniž byste dali znát, že se vám obrací žaludek. Jestliže pracujete v residential homes nebo v respite homes, většina klientů je soběstačná a na toaletu si dojde sama. Jestliže nosí pleny, jsou si je schopni sami vyměnit. Několikrát denně se stane, že někoho budete muset umýt apod., ovšem tím, že jste si třeba s tou osobou před tím pěkně popovídali nad šálkem čaje a sušenkami, vám poskytnutí pomoci připadne přirozené – jednoduše chcete této milé osobě dopřát pohodlí...
Nebudu vám však nic namlouvat, jestliže pracujete v nursing home nebo v několika případech i v residential homes, dostanete se do spousty nepříjemných situací, kdy se vám žaludek zřejmě obrátí. Na to mám radu pouze jedinou – konejte bez přemýšlení.
DÉLKA VYŘIZOVÁNÍ
Vyřízení většinou trvá kolem čtyř týdnů.
Všechna zaměstnání, prostřednictvím kterých se dostáváte do styku s „vulnerable" osobami (děti, starší osoby, osoby s postižením apod.), vyžaduje výpis z trestního rejstříku (CRB check) a kontrolu referencí. Angličané navíc nikam nespěchají, takže i zpracování životopisů apod. trvá většinou déle, než je nutné. Obvykle je tedy vypsána pracovní pozice s datem úzávěrky 14-ti dnů. Poté jim bude pár dní trvat životopisy zpracovat. Pozvání na pohovor. Uspějete-li, zaslání dvou vašich referencí – jež osoby, které jste uvedli, musejí vyplnit a zaslat zpět. Spolu se zasláním referencí se odesílá také výpis z trestního rejsříku. Jeho vyřízení trvá tři až šest týdnů. Výpis je většinou nepřenosný, pro každé zaměstnání musí být zaslán znovu. Jestliže je vše v pořádku, je s vámi podepsána smlouva.
Vyřízení přes agenturu je trochu kratší – zaregistrujete se hned při příchodu nebo v blízkém termínu, výpis z trestního rejstříku a reference jsou odeslány okamžitě a vy čekáte pouze do chvíle, kdy rejstřík dojde zpět. Poté jste vysláni na trénink a hned po něm můžete začít pracovat. Mně vyřízení trvalo kolem měsíce.
Péče o osobu s mentálním postižením
Velká Británie přispívá na osoby s mentálním postižením velké peníze, takže zde téměř každá osoba s mentálním postižením určitou formu pečovatelské služby využívá. Tím se naskýtá ohromná spousta pracovních míst.
Forem pečovatelských služeb je několik. Jestliže klienti bydlejí v rodinách, rodiče využívají zejména služeb denních center, kam osoby s postižením docházejí na několik hodin denně. Některé z rodin si platí pečovatele, jenž ke klientům docházejí domů. Poté ještě existují takové „lázně" (respite centre), kam rodiny posílají osoby s postižením na krátkodobý pobyt, aby se rodině tímto způsobem dostalo trochu odpočinku.
Jestliže osoby s postižením doma nebydlí, jsou jim poskytovány byty či domy s 24 hodinovou péčí.
HLEDÁNÍ VOLNÉHO MÍSTA
1. Na internetových stránkách inzerující práci inzerující práci vložte klíčové slovo „support worker" . Vyjede vám zřejmě více typů support workers a ne pouze s. workers zaměřené na osoby s mentálním postižením, ovšem tím lépe – alespoň budete mít širší výběr a vyberete si pozici, jež vás zaujme nejvíce.
2. Zadáte-li si do googlu či do www.yell.com „day centre", vyjedou vám centra poskytující péči různým sociálním skupinám – např. lidem s postižením, lidem bez domova apod. Obvolejte je, zamejlujte, navštivte osobně...
3. Výborná práce je také přes agentury, jak to již zmiňuji v podkapitole o domovech důchodců. Výhodou je, že většinou platí lépe, práce je flexibilní, získáte spoustu praxe za krátkou dobu a můžete odmítnou práci s klienty, se kterými nevycházíte. Nevýhodou je, že si musíte platit výpis z trestního rejstříku, který vyjde na 36 liber (když jste zaměstnancem centra přímo a ne agentury – centrum vám výpis zaplatí) a negarantují vám počet odpracovaných hodin. Budete-li mít štěstí, zaplatíte 36 liber a budou-li mít pro vás dostatek práce, tato částka se vám vrátí hned první odpracovaný den. Nebudou-li mít žádnou práci, o 36 liber příjdete. Výpis navíc není přenosný. Ovšem naopak, mnohé investice £36 odradí, tudíž agentury zaměřené na tento typ práce nejsou přeplněné pracovníky natolik jako je tomu u oborů jiných.
Agentury v Anglii naleznete na www.yell.com po zadání agency support worker.
NÁPLŇ PRÁCE
Náplň práce se odvíjí od typu péče, kterou poskytujete.
Základní typy péče jsou tři:
DENNÍ CENTRA (DAY CENTRES)
jsou centra pro osoby s mentálním postižením, která jsou v provozu od pondělí do pátku. Klienti se sjíždějí ráno a většinou jsou rozděleni do zájmových kroužků jako je výtvarná či sportovní činnost, plavání, bowling, procházky, pletení nebo třeba pouze sledování TV. Vy jako pečovatel máte jeden z těchto kroužků na starost. Nemusíte se obávat – většinou jej vedete společně s další osobou, navíc klienti příliš nároční nejsou – spokojí se s omalovánkami či obdobnými aktivitami, takže v těchto odvětvích rozhodně nemusíte excelovat.
Stupeň mentální retradrace klientů, s kterými přijdete do styku, se liší. Ti, diagnostikováni s lehkou MR, se v centrech pohybují víceméně samostatně, přičemž vy poté spíše fungujete jako dohled.
Osoby se střední MR (např. s downovým syndromem) již potřebují určitou formu péče (např. s hygienou, udržováním soc. vztahů apod.), takže zde fungujete nejen jako rádce, ale také vypomáháte fyzicky.
Do center také dochází spousta klientů s hlubokou MR. Ti jsou upoutáni na vozíku prakticky konstantně, nemají téměř žádnou motoriku a velice limitovanou mimiku. Jsou tedy naprosto odkázání na péči ostatních. Náplň práce poté spočívá v poskytnutí osobní hygieny a krmení a integraci do sociálního života – tj. procházka s ostatními klienty a pečovateli apod.
BYTY, RODINNÉ DOMY
Jestliže se rodina klienta výchovy vzdá, nebo preferuje-li instituciální péči, osobám s postižením je poskytováno náhradní bydlení. Toto bydlení je většinou formou domů či bungalovů, které sdílí několik osob a kam jednotliví pečovatelé přes den a na noc docházejí. Pečovatelé pak musejí zajistit provoz domu, což znamená poskytnout klientům stravu, výpomoc s hygienou, zajištění programu, výpomoc s úklidem domu apod.
Zhruba třikrát do týdne pak ještě ke každému klientovi chodí „speciální support worker", který jej vezme ven a společně se zúčastňují oblíbených klientových aktivit – např. jdou na bowling, na bazén, na oběd apod.
Vy tedy můžete být v pozici „domácího" pečovatele, který zajišťuje provoz domu nebo „support workera", který má na starosti „pouze" aktivity.
V rámci domovů existují také pozice „live-in carer", kdy ve stejném domu pracujte i bydlíte.
RODINA KLIENTA
Jestliže klient bydlí s rodinou, často k nim několikrát za týden chodí support worker, jenž vezme klienta na několik hodin ven. Někteří klienti mají servis pětkrát týdně po sedmi hodinách, jiní mají servis kratší. Jaké aktivity s klienty budete dělat, záleží víceméně na vás a jejich zájmech. Někoho vemete na ryby, někoho na bowling, někoho na oběd s jeho kamarády... Vše záleží na vaší fantazii a klientové ochotě a stupni aktivnosti...
Shrnutě – vaše práce tedy spočívá ve vyzvednutí klienta ráno a jeho dopravy zpět odpoledne s tím, že musíte vyplnit tento mezičas.
Support wokers jsou zaměstnávání buď přes agentury nebo denními centry.
POŽADAVKY
Poněvaďž větší procento klientů vůbec nekomunikuje, požadavky na vaši angličtinu jsou minimální. Budete muset pouze porozumět předávání instrukcí vaším zaměstnavatelem a měli byste být také schopni objednat pro klienta oběd, koupit vstupenky na bazén apod.
Co se týče vzdělání, střední škola/učňák bude naprosto dostačující. Alespoň při práci přes agenturu. Je možné, že ucházíte-li se o zaměstnání přímo do center apod., budou upřednostňovat uchazeče s NVQ v sociální a zdravotní sféře, to záleží na konrkrétním zaměstnavateli. Ovšem spousta zaměstnavatelů vám toto vzdělání poskytne sama zdarma po přijetí.
Praxi nemusíte mít většinou také vůbec žádnou. Samozřejmě je to výhodou, avšak při práci pro agentury to snad ani nezohledňují.
OPRAVDU BEROU KOHOKOLIV? ZÍSKÁNÍ PRAXE
V podkapitole o práci v domovech důchodců jsem k požadavkům napsala, že je potřeba alespoň selský rozum. Co se týče práce s postiženými, byla jsem poměrně v šoku, jelikož většina mých kolegů selský rozum naprosto postrádala. Zaměstnanci – ať již přímo pro centra nebo pracující pro agenturu – byli většinou bývalí kuchaři, pracovníci v továrnách, řidiči apod., takže vzděláním zaměřujícím se na péči o osoby s postižením vůbec neprošli. Přesto mnozí z nich byli výborní pečovatelé, jejichž entuziazmus pro práci, snaha a duchaplnost nedostatek vzdělání v oboru naprosto vykompenzovala. Ovšem někteří... Nechci vyznít arogantně, ale skutečně někteří pečovatelé byli tak nějak úplně mimo a já osobně bych se jim svěřit své dítě vyloženě bála.
Tímto chci naznačit, že tuto práci může dělat opravdu naprosto každý. Manažeři domů či center nejsou také mnohokrát příliš důvtipní, takže se vůbec nemusíte obávat, že byste se se svoji slabou angličtinou a nedostatkem přehledu, jak věci v Anglii chodí, od odstatních příliš vymykali, nebo že by vám bylo pro nějaké faux pas dokonce vynadáno.
Získání praxe. Většinu úkonů zvládnete i bez praxe. Některé úkony jsou však specifické – někteří z klientů mají kolostomii apod., ovšem na zvládnutí těchto úkonů budete vyškoleni, nebo vám péče bude demonstrována. Toto zaměstnání může dělat skutečně každý.
ZVLÁDNETE TO?
Jak píši výše, co se požadavků týče, ty jsou naprosto minimální.
Spíše očekávám, že někteří z vás mohou mít dilema, zda péči o osoby s mentálním postižením zvládnou psychicky – zda zvládnout poskytnou hygienu, být trpěliví, snést pohled na někoho kdo např. neustále slintá, mlaská a vydává skřeky...
Jestliže jde o osobu s lehkým či středně těžkým postižením, práci určitě zvládnete. Možná se stane, že se váš klient pomočí, nebo bude potřebovat pomoc s umýváním, ovšem protože s touto osobou trávíte celý den a kolikrát s nimi zažijete spoustu legrace, troufnu si říci, že takovou pomoc budete brát automaticky a budete to dělat pro klienta, abyste mu dopřáli pohodlí spíše než se jej štítili... Alespoň to mi řekla spousta kolegů, kteří se poskytování hygieny skutečně obávali.
Co se týče poskytování péče osobám s hlubokým postižením, to se přiznám, s tím jsem měla problémy i já.
Většinou však nejste přiděleni pouze jedné osobě, ale klienty střídáte. Tímto vystřídáte péči pro leckoho. Občas budete s klientem, za kterým se příliš netěšíte, avšak z toho budete s někým, kdo vám tento den naprosto vykompenzuje.
DÉLKA VYŘIZOVÁNÍ
Stejně jako v případě domovu důchodců, vyřízení většinou trvá kolem čtyř týdnů.
Všechna zaměstnání, prostřednictvím kterých se dostáváte do styku s „vulnerable" osobami (děti, starší osoby, osoby s postižením apod.), vyžaduje výpis z trestního rejstříku (CRB check) a kontrolu referencí. Angličané navíc nikam nespěchají, takže i zpracování životopisů apod. trvá většinou déle, než je nutné. Obvykle je tedy vypsána pracovní pozice s datem úzávěrky 14-ti dnů. Poté jim bude pár dní trvat životopisy zpracovat. Pozvání na pohovor. Uspějete-li, zaslání dvou vašich referencí – jež osoby, které jste uvedli, musejí vyplnit a zaslat zpět. Spolu se zasláním referencí se odesílá také výpis z trestního rejsříku. Jeho vyřízení trvá tři až šest týdnů. Výpis je většinou nepřenosný, pro každé zaměstnání musí být zaslán znovu. Jestliže je vše v pořádku, je s vámi podepsána smlouva.
Vyřízení přes agenturu je trochu kratší – zaregistrujete se hned při příchodu nebo v blízkém termínu, výpis z trestního rejstříku a reference jsou odeslány okamžitě a vy čekáte pouze do chvíle, kdy rejstřík dojde zpět. Poté jste vysláni na trénink a hned po něm můžete začít pracovat. Mně vyřízení trvalo kolem měsíce.
Osobní zkušenost
Návod, jak na to a na co si dát pozor
Po příjezdu do Anglie jsem pracovala jako au pair a před mým současným zaměstnáním jsem půl roku pracovala pro agenturu, jež mě vysílala k důchodcům a k osobám s mentálním postižením.
Zde popisuji, jak jsem tuto práci získala, co bylo potřeba vyřídit a jaká byla má náplň práce.
Po ukončení práce jako au pair a získání National Insurance Number – NIN – NIN jsem začala obcházet agentury. Nejprve všechny, bez zaměření, avšak nikde jsem neuspěla. Překvapilo mě, že pro vykonávání spousty pozicí po mě chtěli výpis z trestního rejstříku –a to třeba i na pozici uklízečky do školy (výpis je požadován pro všechny práce, kde jste ve styku s dětmi, důchodci, osobami s postižením apod.). V každé agentuře mi bylo řečeno, že s výpisem by pro mě práci měli okamžitě. Tuto informaci tedy můžete považovat za tip – budete-li mít vyřízený výpis z rejstříku, šance na úspěch, že najdete v UK zaměstnání, se vám zvyšuje.
Kromě obcházení všech agentur jsem si také na internetu vygooglovala všechny domovy důchodců, restaurace, mateřské školky apod. a těm, kteří měli internetové adresy, jsem poslala svůj životopis a do několika jsem zašla i osobně. Většinou mi napsali, že kdyby měli volná místa, objevilo by se to na jejich internetových stránkách, avšak alespoň mi poslali odkazy. Jedna školka si mě pozvala na pohovor rovnou (neúspěch), stejně tak jeden domov důchodců (tam jsem se nedostavila, protože v té době jsem již začala pracovat pro agenturu).
Internetové stránky pro hledání práce jsem používala zejména tyto dvě – www.gumtree.com a www.jobcentreplus.co.uk. Gumtree je výborným zdrojem inzerátům, jde o takové neformální inzeráty – „vlastním restauraci, chci výpomoc" – podám inzerát tam. Jobcentreplus je už spíše formálnější, inzeráty zde podávají školy, council apod. Najdete zde však také pozice od řidičů, uklízečů až po učitele.
Nakonec jsem tedy skončila u nursing agency. Obešla jsem si čtyři. V jedné by mě registrovali hned, s tím, že potřebuji NIN, výpis z rejstříku a vyplnit jejich formuláře. Poté by mě poslali na školení, které bylo asi za 2 týdny. Praxi jsem nepotřebovala žádnou. Náplní práce by bylo obcházení zejména domů/bytů klientů, plat kolem 6-ti liber, ne-li minimální mzda, už se nevzpomínám. Více o domácí péči níže. Druhá agentura platila lépe, ovšem požadovali 6ti měsíční praxi. Třetí agentura byla strašná, něco naslibovali, ale dle jednání jsem jim něvěřila vůbec nic. Čtvrtá agentura byla supr – moc příjemní, vypadali férově, plat od 6,5 liber výše. Jedinou nevýhodou bylo, že požadovali auto. To jsem neměla, ale řekla jsem jim, že to nebude problém (některé agentury auto nevyžadují, nebojte, to se musíte však informovat). Zaregistrovala jsem se tedy s nimi (Hales LTD), zaplatila 36 liber za výpis z rejsříku, dala kontakty na dvě reference a šla domů, s tím, že mi pošlou dopis ohledně školení, a poté mě zkontaktují, až jim dojde výpis a reference zpět.
Na školení mě vyslali hned příští týden no a poněvaďž bylo v domově důchodců na vesnici mimo město, kam nejezdila skoro žádná doprava, měla jsem 1 den na to, abych si koupila nové auto. Objela jsem si tedy pár bazarů, vše se mi však zdálo předražené. Tak jsem se podívala na ebay.co.uk a pár dalších stránek (o těch v samostatném článku) a padla mi do oka Škoda Felicie 1996, ujetých pouhých 20 tisíc mil. Za 600 liber. Supr kup, v ČR bych za stejnou v té době dala tak 45 tis Kč. Zavolala jsem na inzerát, ještě tam ten den jela. Majiteli jsem nechala mé doklady, požádala o 30 min testovací jízdy a následně ji koupila. V Anglii platí zákon, že bez pojištění nemůžete řídit auto. Nemáte-li tedy pojištění, které vás opravňuje k řízení všech aut, sežeňte si odvoz vás i vašeho nového auta zpět – poproste nějakého kamaráda, který toto pojištění má. Já to řešila tak, že jsem toho majitele na místě poprosila, zda nemá internet a jestli jej můžu na 20 minut využít, abych si to pojištění přes něj koupila. Souhlasil (máte-li notebook a připojení přes něj, můžete si to koupit online bez otravování majitele), tak jsem si srovnala ceny pojištění na jednom z webu a pojištění zakoupila. Více o nákupu, provozu a pojištění auta zde.
Takže po koupi auta jsem dojela na ten třídenní nebo čtyřdenní trénink. Byl zdarma s tím, že po odpracovanýh prvních sto hodinách, mi za něj zaplatili 60 liber. Kdybych na trénink šla, a poté se rozhodla agenturu opustit a neodpracovat žádné hodiny, musela bych jim těchto £60 uhradit já. Jestliže však žádné hodiny neodpracujete, protože vám nenabídnou žádnou práci, nemusíte platit nic. Trénink byl zábavný a přestože jsem v angličtině neexcelovala, rozuměla jsem. Na konci každého dne byl menší testík abc z toho, co jsme probrali. Ovšem školitel nám vždy většinu nadiktoval. Navíc, bylo nás tam asi šest, sedm, já jediná cizinka a přišlo mi, že i přes jazykový defecit jsem se nejvíce chytala . Někdy jsem tedy nad odpověďmi některých žasla. Mluvili úplně z cesty. Třeba se zeptali "Na co si dát pozor při tlačení vozíčkáře". A jejich odpovědi byly ve smyslu "Když si umývají ruce, musejí použit dezinfekci." No úplně mimo. I školitel byl poměrně zaskočený a nevěděl, jak z toho vycouvat bez toho, aniž by je ztrapnil... Takže se nebojte, že trénink nezvládnete!
Po tréninku jsem už musela pouze čekat na ten výpis z rejstříku a reference... Výpis z rejstříku trval tři, čtyři týdny. A to byla ještě poměrně krátká doba! Hned po jeho obdržení jsem tedy letěla do agentury a oni, že jej sice dostali, ale že ještě nemají zpět moje reference. Což mě docela vytočilo, věděli, jak na tu práci dychtivě čekám a reference je něco, co zabere pouze čtyři dny, očkávala bych tedy, že mi mohli říct dříve... Jeden z mých referentů změnil adresu, takže dopis z agentury neobdržel. Jinak reference je tedy kontakt na dva vaše známé. Jde-li o práci pro agenturu, je jim poměrně jedno, kdo to je. Nejlépe samozřejmě bývalý zaměstnavatel. Chcete-li však být zaměstnáni přímo pro nějaký podnik, alespoň jeden z vašich referenčních kontaktů by měl být pořádný – tj. bývalý zaměstnavatel. Vy dáte agentuře či zaměstnavateli jejich kontakty, oni jim pošlou dopis s dotazy jako "Je pan Kroc spolehlivý? Chodí včas?"apod. Ti to tedy vyplní, zašlou zpět a celá procedura referencí tím končí.
Mají-li některé agentury volné pozice, které potřebují rychle zaplnit, referenty si obvolají a zaměstnají vás hned, ovšem to se nestává příliš často. Většinou musíte projít zdlouhavým procesem.
Takže poté, co agentura obdržela reference i výpis, si mě pozvali na podepsání smlouvy a veškerých dalších papírů. Koupila jsem si dva kusy uniformy – asi 15 liber, které mi byly odečteny z první výplaty a byl mi domluven poslední den školení, který byl přímo v domově.
Den praktického školení jsem měla po boku jedné zaměstnankyně v domově, zklamalo mě to – moc mi toho nebylo ukázáno, protože tam byli všichni klienti hodně soběstační – takže jsme jim šly pouze nakoupit, ohřály jsme jim večeři a tak. Nic z osobní hygieny apod. Hned ve stejný den mi volala agentura, zda mám zájem o svou první směnu a to následující den v domově důchodců tom a tom. Přišlo mi, že nic neumím, tak jsem jim na rovinu řekla, že jestli si myslí, že to zvládnu, vezmu to, jinak se na to příliš necítím... Přemluvili mě a na druhý den jsem tedy měla svůj první den.
Cesta do domova mi trvala asi 45 minut – asi proto tam nemohli nikoho jiného sehnat (mně se tam však líbilo, protože to bylo u moře s krásnou přírodou). Benzín propláceli, čas strávený v autě ne. Tuším, že propláceli 20 pencí za kilometr. Po příjezdu do domova mě přidělili na vrchní patro, kde jsem byla já a kolegyně, které jsem se hned omlouvala, že nic neumím. Vzala to úplně v pohodě, ukázala mi, kde co najdu, jak co udělat, všechno probíhalo v pořádku. Většinu práce toho dne udělala za mě a i přes to zavolali agentuře, aby si mě "bookli" znovu. Práce tam byla těžká, asi nejtěžší ze všech domovů, ve kterých jsem byla. Ráno mi dali seznam pokojů, kde jsem musela klienty umýt, převléct a ustlat lože. Někteří klienti se nervují, že vstávat něchtějí (a to i tak v 10 hod), některé oblékáte příliš pomalu, jiné příliš rychle... U některých aroma v pokojích není zrovna nejpříjemnější... Měníte pleny nebo dáváte lidi na "comode" – židle s mísou, které pak jdete vyprázdnit... Ovšem někteří klienti byli úplně suproví a ti vám to tak nějak vše vynahradí...
Poté rozvážíte jídlo, krmíte... Někoho, koho krmíte, jí pouze tak po půlce čajové lžičce, takže třeba i nad jednou osobou takto strávíte i hodinu (zajímavé, že moučník pak sní během tří minut...).
Z počátku, kdy režim určitého domova příliš neznáte, jedna směna ubíhá rychle.
Poté jsem takto byla vyslána do více domovů. Všude na mě byli moc milí a nikde mi nikdo mou neznalost úkonů či pouhé jazykové neporozumění nevyčítal. Často jsem pak narazila na nové zaměstnance, kteří na tom byli ještě hůře než já na začátku. Pamatuji se na první den kolegyně a ta měla na vozíčku klienta a nemohla se s ním strefit do dveří a zoufale mě prosila, ať ji ukáži, jak na to. No tak to opravdu nikomu fakt nejde poradit, to se prostě buď strefit umíte nebo neumíte... Každopádně tuto kolegyni jsem tam poté viděla ještě poměrně často, takže z toho plyne, že zaměstnají úplně všechny (dovedete si představit, jak dělala náročnější úkony, když ji dělalo problém i manévrování vozíčku...).
Platově a hodinově. Většina směn byla osmihodinových s půl hodinovou přestávkou. Většinou měly přestávky dvě, ale nezaplacená byla pouze jedna. Takže jsem dostávala proplaceno 7,5 hodin, někde celých 8. Noční směny byly delší – tak 10 až 12 hodin. Noční směny jsou lepší, když přijdete, většina klientů už je v postelích z předešlé šichty a vy tedy uložíte pouze zbytek, pak jenom něco pouklízíte – vysajete třeba společenský sál a umyjete záchody, no a poté už odopočíváte a vstanete až když vás někdo zavolá, že chce na toaletu. Ráno pak pár lidí převléknete a je to. Takže z 10-ti hod pracujete aktivně tak polovinu. Někdy ani to ne.
Platově tato agentura byla velice dobrá, většina platí méně (proto si vždy obejděte více agentur a na podmínky se zeptejte). Mám dojem, že základní sazba byla 7,05 liber za hodinu. Během 19:00-7:00 se sazba zvýšila na 8,50 liber na hod. O víkendech byla základní sazba 8,05 liber a 19:00-7:00 pak 10,05.Takže víkendové večerní šichty jsou nejlepší, to se dalo vydělat 100 liber za šichtu (před zdaněním).
Směn v domovech důchodců jsem měla pouze pár, a poté jsem začala pracovat s osobami s mentálním postižením, což bylo mnohem jednodušší plus lépe placené. Základní sazba byla 8 liber na hod. Po 19hod pak 10 liber. Víkendové 10 liber za hod a víkendové noční pak 12 liber. Když se vám tedy zadaří víkendové 10-ti hodinové směny, vyděláte si 120 liber. A to nemluvím o tzv. "sleep over", kdy jdete ke klientovi jenom přespat a máte za to těch 120 liber...
Byla jsem posílána různě. Jedinou nevýhodou bylo, že mi zde nepropláceli benzín do místa pracoviště. Propláceli pouze beznín, který projezdíte s klientem. Ovšem jiné agentury propláceli i cestu na pracoviště, avšak ti zase poté platili nižší hodinovou sazbu.
Základní směny byly 7mi hodinové, kdy jsem klienta vyzvedla doma a přivedla jej zpět za 7hod. Stručně popíši pár klientů či druhů péče, ať máte představu.
Jamie, lehká mentální retardace, 20 let. Vyzvedla jsem ji v 9:30, šly jsme do kavárny, kde potkala dvě její kamarádky s dalšími dvěmi pečovatelkami. Vypily jsme horkou čokoládu a šly na bowling. Ten se spojil s obědem. Pak se šlo na procházku a Jamie šla domů. Pohoda. Někdy, když měla menší kapesné, jsme se různě potulovaly na pláži, hrály fotbal apod. (klienti mají tak od 3 do 12 ti liber na den. Někdo má oběd z domu někdo ne, musíte tedy program vždy individuálně přizůsobit).
Sammy. 30 let, downův syndrom. Přišla jsem ráno k ní do bytu, rodina byla pryč. Sammy se najedla, uklidila celý byt no a bylo pomalu odpoledne. Procházka a zpátky domů. Já tedy většinu dne trávila sledováním TV či četbou, protože Sammy uklízela nebo chtěla dělat svoje aktivity. Občas jsme šly do kina, na bazén apod., pečovatelé to mají placené. Pohoda.
Martin. Mazec. Nekomunikující, chodící ovšem nevnímá realitu. 3 libry kapesné. Vezmete jej třeba na bazén, občas na bowling no a pak nemáte dalších 5 hod co dělat. Někdy se tedy další 3 hodiny procházíte, někdy se poštěstí a potkáte další pečovatele, takže se vám čas tímto zkrátí... Ovšem jsou dny, kdy na programu máte pouze 2 hod na bazénu, sníst oběd z domu a to je vše. Protože pracujete přes agenturu, ostatní pečovatelé neznáte a vy musíte vymyslet, co budete dalších 5 hod dělat.
Sleepovers. Úplně nejlepší. Jdete ke klientovi, který bydlí sám, rodiče jsou na dovolené apod. a vy dojdete pouze přespat, pak vás ráno někdo vystřídá, kdo vezme klienta ven. Takže jste placeni až 12 liber za hodinu za nic.
Denní centra. Jdete do centra, kam se klienti scházejí přes den. Buď dostanete na starost klienta, nebo kroužek. Jde-li o kroužek, máte tam třeba 6 klientů a vy se je snažíte zabavit. Máte-li na startost klienta, doprovázíte jej po kroužcích, které jsou vedeny vašimi kolegy...
Státní domovy. Jsou taky fajn. Dojdete do domu, kde jsou tak dva až osm klientů. S ostatními pečovateli zajišťujete chod domu. Pohůdka, pokecáte si s ostatníma, nenadřete se...
Takže já takto pracovala asi tři měsíce. Většina center si mě vyžádala znovu, tudíž jsem měla práce dostatek. Občas to bylo fajn, někdy nepříjemné. Pracujete-li pro agenturu, můžou vám směnu v ten den zrušit a nezaplatit. Taky vám většinou směny plánují max. týden do předu a někdy ani to ne – volají s nabídkou na druhý den, nemůžete se tedy příliš naplánovat. Naopak, když si chcete přivydělat a nabídka je vysoká, vezmete si směn více. Já to většinou kombinovala – přes den přes týden 7-8 hodin s postiženými a o víkendu noční – nejlépe s postiženými, avšak o to byl velký zájem, takže většinou spíše domovy důchodců.
Co se týče agentur obecně. Já jsem měla štěstí, má agentura byla skoro vždy "busy" (ačkoliv jsem měla dny, kdy jsem jim volala dvakrát denně, posílala smsky, aby mi něco dali), měli mě rádi (protože jsem nikdy nic neodmítla a nikdy si nestěžovala a taky se vždy vychválila chi) a byli solidní.
Kamarádky však dělaly pro agentury, kde je docela ždímaly. Většinou to byla práce pro rodiny se seniory. To je nejvíce stresující. Dostanete seznam rodin, kam musíte zajít. Strávíte tam půl hod a přesouváte se jinam. Náplň práce se mi zdá fajn, ale ten přesun se v rozvrhu většinou neobjeví – skončíte u klienta v osm a v osm už vám začíná druhý klient, jenže vy se do jeho domácnosti musíte nejdříve dopravit. Jste tedy neustále ve skluzu. Navíc čas strávený přepravou vám nikdo nezaplatí. Je to tedy dost námahy za málo peněz – většina platí minimální mzdu. Já jsem tuto práci dělala výjimečně pouze dva dny a to mi ještě agentura dala bonus 20 liber za den, protože nikoho nemohli sehnat. I tak se mi ta odměna zdála nepřiměřená a to právě díky tomu času, který jsem strávila přepravou, ale který zaplacený nebyl.
Při výběru agentury buďte tedy opatrní. Obejděte si jich pár, informujte se o požadavcích, výši platu a zda mají dostatek práce.
Agentury vám také nabídnou vzdělání formou NVQ. Zdarma. Některé, po jeho obdržení, zvedají hodinovou mzdu o 20 pencí. NVQ je trénink pro specifický obor, v tomto případě budete dělat NVQ in Health and Social Care. Nemáte-li vystudováno v tomto oboru ještě nic, uděláte si NVQ 2. Máte-li již něco se zdravotním či sociálním vzděláním vystudováno, může vám to být uznáno a převedeno, takže můžete dělat rovnou NVQ 3. Jsou to celostátně uznávané kvalifikace. Hlásíte-li se poté kamkoliv jinam, v životopise to bude vypadat dobře.
Angličané studium NVQ docela nafukují a stěžují si, že to je náročné. Mně to tak nepříjde, nevím. Spíše jde o napsání pár úvah a zodpovězení otázek, na než naleznete odpovědi v učebnici.
Svou hodnotou to bude něco jako náš výuční list. S rozdílem, že jej obdržíte za rok a je ho mnohem jednodušší obdržet.
Máte dotazy či komentáře? Využijte fórum zde.
Doporučené články:
Aupair Anglie – hledání rodiny přes internet